Petr Vápeník (aneb pár slov o sobě)

 

Vzděláním chemik, srdcem učitel, aktuální profesí business architekt a zálibou (mimo mnohé jiné) fotograf a psavec. Narodil jsem se před 47 lety v Domažlicích a odtud jsem se postupně přes Staňkov, Plzeň a Rokycany dostal do Prahy, kde posledních 16 let pracuji, a posléze do Dobřichovic, kde od roku 2009 bydlím. Výsledky svých tvůrčích aktivit, především své fejetony, úvahy, povídky i básně, ale také fotografie a reportáže z cest (např. Japonsko, Řecko, Finsko, Slovensko), publikuji v posledních 4 letech pravidelně na svém osobním blogu.

Fotografovat jsem začal už v dětství, tedy v době, kdy se ještě filmy vyvolávaly doma v koupelně a lidé, kteří chtěli mít své fotky, museli vědět, co je vývojka a ustalovač a jak se pracuje se zvětšovákem. Dlouhá léta jsem fotil jen černobíle pro radost svou a svých blízkých, ještě před pár lety výhradně analogově na klasický kinofilm; na digitální zrcadlovku jsem přecházel jen velmi neochotně. Brzy jsem však zjistil, že právě práce s digitálním fotoaparátem mnohem lépe vyhovuje mé rostoucí zálibě v delších expozičních časech, protože mám čím dál raději, když je působení času na fotografii zřetelně vidět.

Před pár lety jsem pro sebe objevil kouzlo neviditelného a přitom zcela reálného světa infračervených fotek, které dnes tvoří nejoblíbenější část mé fotografické práce. Rád ale fotím i makro (např.cyklus Kapky nad Berounkou) a reportáže (např. cyklus V kůži Čekodžina z cesty po Japonsku). Výstava s názvem Obrazy „ze zásvětlí“ na dobřichovickém zámku je prvním předvedením mých fotografií veřejnosti.